Polní den: Snižování vodní eroze po zapravení organických látek do půdy


17. 6. 2014

Lidé v Bemagru se vyznačují zvídavostí a touhou přicházet věcem na kloub. Proto zde již řadu let probíhá čilá spolupráce s univerzitami, výzkumnými ústavy a dalšími organizacemi. Jedním z projektů, který v Bemagru probíhá v letech 2013 – 2015, je i zkoumání procesu kompostování a vlivu zapravování kompostu na vlastnosti půdy, zejména na její schopnost zadržovat vodu. Našimi partnery jsou v tomto případě lidé z Výzkumného ústavu zemědělské techniky v Praze Ruzyni a dalších institucí pod vedením pana Pavla Kovaříčka.

Polní den pro širokou odbornou veřejnost byl součástí tohoto projektu. První část proběhla v restauraci Pod Kaštany a během šedesáti minut v ní s krátkými projevy vystoupili čtyři řečníci. Pan Plíva z výzkumného ústavu se zhostil role moderátora a v rámci svého příspěvku seznámil přítomné návštěvníky s možnostmi a výhodami zemědělského kompostování. Další z výzkumníků, pan Kovaříček, pohovořil o průběhu a výsledcích pokusných sledování z roku 2013, která byla prováděna na polích Za Farou a U Váhy. A nutno říci, že tyto výsledky vycházely z obou pozemků přesně opačně, což všem pěkně zamotalo hlavy a řádně ztížilo interpretaci. Příroda zkrátka nemá žádný důvod to vědě usnadňovat.

Za Bemagro vystoupil hned v úvodu pan Knížek, který představil jeho uspořádání, současnou situaci i vize do budoucna. Závěr pak připadl panu Lebedovi, pod jehož taktovkou se všechny polní pokusy odehrávaly a který popsal naše zkušenosti s kompostováním. Jak už je jeho zvykem, nelakoval nic na růžovo a vše vylíčil v zemitých barvách, tak dobře pasujících ke vzorkům našich kompostů ležícím na podlaze. A tak jsme se mohli mimo jiné dozvědět, že kompostování sice funguje, ale nám zatím moc ne. Kdo už pro kompostování nezahořel dříve, ten patrně dál zůstával chladným.

Čekaly nás však ještě praktické ukázky přímo na poli Za Farou. Na rozdíl od restaurace se zde kvůli hluku motorů mluvilo minimálně a když, tak s ampliónem. A tady se ukázala šance, že pomyslná jiskra přeci jen přeskočí. Skvěle zrežírovaná ukázka zakládky kompostu a jeho překopání i dvě kouřící hromady založené o dva týdny dříve působily, navzdory řečenému, poměrně přesvědčivě. Výzkumníci zase předvedli ukázku umělého zadešťování, což byla metoda použitá při zjišťování vlivu aplikovaného kompostu na velikost povrchového odtoku a mohli jsme si prohlédnout i dva výkopy v porostu tritikale, u kterých jsme se dozvěděli něco o vlastnostech zdejší půdy a příznivém působení kompostu.

A pak už zpátky do restaurace, kde byl pro všechny připraven oběd a kde byla příležitost ještě dořešit otázky týkající se prezentované problematiky, anebo jen tak popovídat s ostatními. Polní den je tedy šťastně za námi, výzkum však běží dál, a tak co nevidět hurá na pole odebírat vzorky biomasy – vždyť ječmen už metá!