My, jedlíci brambor


2. 12. 2016

Pokud se vám po přečtení nadpisu vybavil známý van Goghův obraz nazvaný Jedlíci brambor, tak je třeba uvést věci na pravou míru. Podobnost je v tomto případě čistě náhodná. Ostatně, obrázek přikládám, tak posuďte sami.

I tentokrát nás svou návštěvou poctil pan docent Diviš z Jihočeské univerzity, díky němuž jsme mohli ochutnávat vzorky rozmanitých odrůd z různých koutů republiky a který celou akci doprovodil odborným výkladem. Kromě vlastní metodiky smyslového posuzování brambor nám pověděl užitečné informace o správném skladování brambor a skládkových chorobách, které se mohou vyskytnout.

Bramborová ochutnávka se konala v Bemagru již poněkolikáté, a tak zkušení ochutnávači byli již vesměs smířeni s tím, že sůl, ani vepřové nedostanou, i když občasný stesk se tu a tam přeci jen ozval. Co by na to asi řekli oni Goghovi jedlíci brambor, pro které byl suchý brambor nejspíše jejich každodenní realitou? Přesto akce potvrdila, že brambory máme opravdu rádi a jazýčky dostatečně chlupaté na to, abychom rozeznávali i jemné nuance mezi předkládanými odrůdami.

Hodnocených odrůd bylo jedenáct, a kromě Magdy, Adély a Red Anny z Bemagra, bylo ve hře pět vzorků od pana Diviše z různých míst a způsobů pěstování, včetně raritní odrůdy Valfi s fialovou dužninou, a také tři vzorky od malontských pěstitelů.

A jak to celé dopadlo? Stejně jako v loňském roce se potvrdila oblíbenost odrůd Adéla a Red Anna, které byly v obou případech mezi třemi nejlépe hodnocenými. Nejvíce však chutnala odrůda Satina z ekologického pěstování, kterou celá třetina hodnotitelů určila jako svou favoritku a další třetina jí přiřkla alespoň medailovou příčku. Zvítězila tedy s velkým odstupem před druhou Adélou, která sice nebyla z Bemagra, ale z Velhartic, nicméně ta naše se umístila hned třetí.

Opět se potvrdily obrovské rozdíly v preferencích jednotlivých jedlíků, vlastně degustátorů, a také fakt, že odrůdy s barevnou dužninou to u nich nemají jednoduché. Že by bramborová xenofobie? Tak či onak, pro další ročník si zapamatujme jedno vylepšení. Sůl? Ne. Maso? Ne. Tak co tedy? Jednou z věcí, kterou jsme se od pana Diviše dozvěděli, je, že povoleným přerušovačem mezi odrůdami je mléko. A toho máme v Bemagru naštěstí dost.