Biodynamika

hmoždíř a kravské rohy

Biolo­gic­ko-dy­na­mic­ké a e­ko­lo­gic­ké ze­mě­děl­ství

Ekologické zemědělství, z něhož pocházejí biopotraviny, je dnes mezi lidmi poměrně dobře známé. Zemědělská krajina se v něm chápe celostně, jakožto ekosystém, ve kterém se s přírodou nebojuje, nýbrž spolupracuje. Nepoužívají se minerální hnojiva ani pesticidy a místo nich se volí hnojiva organická a na regulaci nechtěných organismů celá řada technik hlavně preventivního charakteru. Ke zvířatům se přistupuje s respektem a jsou chována v podmínkách, které jim zaručí důstojný život. V Bemagru tyto zásady naplňujeme již řadu let, postupně jsme však začali cítit, že toto samo o sobě nestačí a rozhodli jsme se jít ve svém snažení ještě dál, k zemědělství biologicko-dynamickému.

Biologicko-dynamické zemědělství je také celostně orientované, jeho záměry jsou však mnohem širší. Aniž by zavrhovalo zákony hmotného světa a vědecký přístup, pracuje i s jemněhmotnou a duchovní složkou skutečnosti a přičítá jí dokonce prvotní působení. Všímá si propojenosti všeho kolem nás a celého vesmíru do jednoho celku, který je prodchnut smyslem a udržován působením prapůvodních sil.

Počátky biodynamiky

V roce 1924 byl Rudolf Steiner požádán několika vnímavými sedláky, aby pohovořil na téma zemědělství. Chtěli totiž porozumět tomu, proč na jejich hospodářstvích dochází k poklesu půdní úrodnosti, snižování plodnosti zvířat i dalším negativním jevům. Tyto přednášky byly později vydány knižně jako „Zemědělský kurz“ a staly se východiskem pro způsob hospodaření, které později dostalo označení biologicko-dynamické.

Podstata biodynamiky a její zásady

míchání preparátů Zemědělský statek je v biodynamice chápán jako svébytný organismus, který se vyznačuje, tak jako jiné organismy, velkou mírou soběstačnosti a uzavřenosti. V ideálním případě by měl zahrnovat vše, co potřebuje pro svou existenci. To znamená, že by měl mít vyvážený poměr orné půdy, luk a pastvin a k nim odpovídající množství zvířat, pro které je schopen vyprodukovat vlastní krmivo a které zase poskytne potřebné množství organického hnojiva pro půdu. Biodynamičtí zemědělci si často pěstují vlastní osivo polních plodin a zeleniny a získávají tak rostliny spjaté s místem, kde rostou a přizpůsobené jeho specifickým podmínkám. U zvířat se jednoznačně preferuje přirozená plemenitba a od každého druhu zvířete se chovají i samci.

Výše popsaná uzavřenost však vůbec neznamená i uzavřenost světu, ba právě naopak. Potraviny produkované na farmě si nacházejí cestu k lidem v širším okolí statku a kontakt s nimi je velice důležitý. Biodynamické podniky se také často stávají místem setkávání spřízněných duší, místem vzdělávání i kulturních akcí.

jarní vykopávání preparátů Při pěstování rostlin jde o to, aby úroda nevznikala dle Steinera z „podnícené vodnatosti“, ke které vede používání minerálních hnojiv, ale z „oživené zemskosti“ dosahované používáním hnoje, kompostu a dalších organických hnojiv a také aplikací speciálních preparátů. Veškeré hnojení je chápáno jako oživování země.

Biodynamické preparáty jsou na celém tomto zemědělském systému asi nejnápadnější odlišností a jejich příprava často budí u lidí zvenčí údiv. Používají se k tomu byliny a zvířecí, hlavně kravské, orgány, které se v přesně popsaných kombinacích ukládají na několik měsíců do země, kde dochází působením zemských a kosmických sil k jejich přeměně na substance, které se pak v nepatrných homeopatických dávkách aplikují buďto přímo na půdu, nebo do kompostu. Působení preparátů spočívá, zjednodušeně řečeno, v podpoře životních sil a na jimi ošetřovaných plochách jsou rostliny zdravější, mají mohutnější kořenový systém a jsou také výživnější a lépe skladovatelné.

včely Mezi živočichy mají v biodynamice ústřední postavení kráva, včela a žížala. O každé z nich by se dalo napsat mnoho, zde se však pouze omezíme na konstatování, že role včel a žížal je v podstatě nezastupitelná pro fungování celé přírody tak, jak ji dnes známe. Zemědělské systémy bez krav sice existovat mohou, ale jejich úlohu při přeměně živin pak musí převzít jiná hospodářská zvířata nebo alespoň důsledné kompostování. V biodynamice jsou však kráva a včela nositeli i jiných rolí než jako zprostředkovatelé opylování a koloběhu živin. To už je ovšem téma na mnohem delší text než je toto stručné představení některých principů biodynamiky.

Demeter

bohyně Demeter (zdroj: Wikipedie) Démétér je v řecké mytologii bohyní plodnosti země a rolnictví.

Označení  Demeter se začalo používat v roce 1928 pro produkty vypěstované za pomoci biodynamických preparátů. Dnes je ochranná známka Demeter udělována potravinám ze zemědělských podniků, které hospodaří podle mezinárodně uznávaných biodynamických směrnic. Bemagro získalo v červenci roku 2015 certifikát se značkou Demeter.

logo Demeter