Bezobalová konference a festival Země na talíři
Rozhovor s Martinou Vilmou Kovářovou
Martina pracovala několik měsíců jako ředitelka Bemagra a přestože se naše cesty nakonec rozešly, zůstala naší podporovatelkou. Reprezentovala dokonce Bemagro a jeho myšlenky na dvou nedávných akcích, které se konaly v Praze. V následujícím rozhovoru se nám je pokusí trochu přiblížit.
Jako první proběhla 9. listopadu konference se složitým názvem „Byznys & Zero Waste I ANO či NE?“ pořádaná organizací Bezobalu. Mohla bys v kostce shrnout, o čem byla?
Konference se věnovala tématu cirkulární ekonomie. Jde o to, že na světě již existuje dostatek surovin, které můžeme používat, aniž bychom je museli "těžit ze země". Musíme se vrátit k tomu, co dělali naši prarodiče - dávat starým věcem nový život, nebo je použít jako surovinu. Na konferenci jsem zaslechla větu "Moje babička na vesnici, když jsem byl malý, neměla u domu ani popelnici. Všechno se snědlo, zkompostovalo, spálilo v kamnech a ty dvě konzervy za měsíc se hodily do popelnice u hospody".
Mluvilo se i o tom, že EU mění strategii a namísto důrazu na třídění odpadů se bude věnovat prevenci jejich vzniku. Hlavními zdroji odpadu jsou v současnosti stavebnictví, textilní průmysl a obaly. Z tohoto pohledu je největším problémem balení potravin a logistika spojená s jejich distribucí. Zajímavá diskuse se rozproudila i okolo tématu zda začít u malých nebo u velkých firem.
Na konferenci jsi měla i krátké vystoupení. Co ses účastníkům snažila sdělit?
Moje přednáška se věnovala potřebě vidět výrobu potravin (v našem případě především mléka, mléčných výrobků a zeleniny) jako součást péče o krajinu a ty, co v ní žijí. Krátce jsem představila Bemagro a principy biodynamického hospodářství.
Druhým tématem, pro Bemagro také zásadním, byly vratné obaly. Na toto téma jsem v rámci kongresu vedla, spolu se spolumajitelkou firmy Tierra Verde Natašou Foltánovou, workshop věnovaný problematice obalů obecně. Položili jsme si otázku "jaké obaly jsou nejlepší?" Nečekali jsme jednoznačnou odpověď, ale ze společné diskuse vyplynulo, že účastníci vidí potenciál v rozvoji bezobalových obchodů a motivaci obchodních řetězců k hledání bezobalových řešení. Nakonec jsme přišli i s nápadem, že příkladem pro velké hráče na trhu s potravinami a drogerií by mohly být vietnamské večerky. Těším se, že příštího ročníku konference se zúčastní i jejich zástupci.
Na videa jednotlivých přednášek a závěrečné panelové diskuse se můžete těšit již brzy.
Co ti přišlo obzvláště inspirativní?
Inspirativní byli všichni. Jsem nadšená z toho, že vznikají firmy, které se snaží realizovat myšlenku Zero Waste v praxi - jako například značka NICKNACK, která vyrábí a distribuuje vratné kelímky na sportovní a kulturní akce. Konference se zúčastnili i zástupci Ministerstva životního prostředí. Zdá se, že i ve státní správě jsou lidé, kteří se snaží prosazovat myšlenky bezodpadového hospodaření a cirkulární ekonomiky.
Jak vidíš budoucnost vratných lahví?
To je velmi komplikovaná otázka. Zatím si nikdo nedal práci s kalkulací celkové zátěže na životní prostředí. Z pohledu výrobce mléčných výrobků je sklo nejlepší materiál. Výborně udržuje vysokou kvalitu výrobků, dobře se udržuje a je použitelné vícekrát. Co mluví proti, jsou náklady na logistiku, vracení a čištění, které také není právě ekologické, a především energetická náročnost výroby skla a jeho následné recyklace. Nevýhodou je i chování zákazníků. Skleněné obaly jsou těžké a neskladné. Tady vkládám velkou naději do internetových obchodů, které řeší otázku vratných obalů velmi elegantně a pro zákazníka komfortně.
Otázka, kterou si kladu v souvislosti s vratnými obaly já, zní - pomohla by unifikace obalů pro výrobce potravin? U mléčných výrobků je nevýhodou i to, že jejich trvanlivost a nároky na skladování jsou specifické a současné hygienické předpisy balení komplikují. Odpověď neznám. Jednoduché řešení neexistuje a na ideální obal na potraviny stále ještě čekáme. Zatím tedy podporuji vratné sklo.
Druhou akcí byl 8. ročník festivalu „Země na talíři“, který se konal v pražském kině Aero od 20. do 22. listopadu 2018. Jak bys ho charakterizovala?
Jde o festival, který se věnuje jídlu a jeho vlivu na životní prostředí. Letošní ročník byl prezentován pod heslem "Chceme si budoucnost vyžrat? Pojďme (na ni) raději vyzrát." Vybrané filmy ( Ostrov země, Děkujeme za déšť, Sustainable, Zelené zlato, Mléčný komplex a Brčka) byly doprovázeny následnou panelovou diskusí na dané téma.
Jaká byla tvá role na festivalu?
Po filmu jsem spolu s Nikolou Hurychovou z Platformy pro udržitelný rozvoj a etiku diskutovala o tom, zda je nutné chovat krávy, pít mléko a za jakých podmínek to dělat. Jsem ráda, že jsme se shodli na tom, že v současné době je největším problémem tlak producentů mléčných výrobků na množství nadojeného mléka. To se za, díky dotacím, dumpingové ceny prodává v zemích třetího světa a likviduje tamní chovatele skotu. Pro mě osobně je druhým velkým tématem znehodnocování mléka jako suroviny. Z kvalitního čerstvého nadojeného mléka vyrábíme nekvalitní produkty plné aditiv. Tím likvidujeme veškerou výživovou hodnotu této potraviny, ničíme práci zemědělců, kteří se o krávy starají a v neposlední řadě ničíme i své zdraví.
Co si z něj odnášíš?
Za sebe? Víru v to, že si lidé začínají uvědomovat důležitost výživy a dopadů masové produkce na životní prostředí. A také jsem si potvrdila to, co si myslím už delší dobu. Není nutné zakazovat lidem jíst různé potraviny - maso, palmový olej apod. Pro začátek by stačilo produkovat pouze tolik potravin, kolik spotřebujeme. Často slýcháme názory, že je nutné ničit škůdce, hnojit a geneticky modifikovat, jinak by nás planeta neuživila. Z různých statistik vyplývá, že v současnosti vyhodíme až 1/3 vyrobených potravin. Soustředili jsme se na kvantitu a zapomněli na kvalitu. Přitom méně kvalitních potravin může obsahovat více živin a jejich produkce může méně škodit prostředí. Obě akce mi ukázaly, že si tento fakt postupně uvědomuje více lidí i u nás. Máme tedy šanci něco změnit.
A na závěr ještě otázka. Působení v Bemagru bylo pracovně tvé první setkání se zemědělstvím a bylo vidět, že tě myšlenka ekologického zemědělství a dalších alternativ s ním spojených dost oslovila. Lákalo by tě zůstat v oboru?
Odnáším si především, pro mě nový, pevný vztah k zemědělství a lásku ke kravám. Jsou to úžasná sebevědomá zvířata. A nesmím zapomenout na žížaly a včely, které jsou pro naši přírodu nenahraditelné. V poslední době máme jako lidstvo pocit, že díky technologiím umíme vyřešit každý problém. Zapomínáme, že nejsme přírodě nadřazeni, že jsme její nedílnou součástí. Neměli bychom bojovat, ale hledat soulad. Pokud budu mít příležitost, velmi ráda věnuji své znalosti a zkušenosti pomoci lidem, kteří se snaží pečovat o krajinu a vyrábět potraviny způsobem, který je šetrný k životnímu prostředí.
A my děkujeme Martině za rozhovor i za její působení v Bemagru, přejeme jí hodně štěstí a těšíme se, že se třeba v budoucnu budeme na podobných akcích potkávat.
Fotogalerie:
Konference Byznys a Zero Waste I ANO či NE?
Festival Země na talíři v Praze | 8. ročník - 2018
7. 12. 2018
