Rostlinka

obilí a kopcePěstováním rostlin se v Bemagru zabývá buňka zvaná Rostlinka. Má na starosti 470 ha orné půdy rozdělených do 42 bloků s průměrnou výměrou 11 ha, které jsou roztroušeny v kopcovité, nepříliš hustě osídlené krajině, kde v zemědělské činnosti všeobecně už začíná dominovat spíše pastevní chov dobytka. Travní porosty jsou převažující kulturou i v Bemagru a tvoří je hlavně 1150 ha luk pro sklizeň senáže a sena a k tomu 300 ha pastvin. I ty jsou v péči Rostlinky. Od severu k jihu i od východu na západ zaujímá její rajón zhruba 9 km.

Půda

detail půdyPůdy jsou v Bemagru spíše lehčí, mírně kyselé a poměrně mělké. Velká kamenitost je faktorem, který zásadně ovlivňuje agrotechniku a používané pěstební postupy. Využívají se dva speciální stroje na sběr kamenů z polí, pokud je však potřeba připravit čerstvě osetou plochu pro následnou sklizeň píce, přichází na řadu ruční sběr. Takto se každoročně posbírají kameny z přibližně 50 ha. Naštěstí máme dobrou spolupráci s místními mysliveckými sdruženími, která formou brigád kompenzují ztráty způsobené zvěří.

Péči o půdu, jakožto naše nejcennější bohatství, považujeme za samozřejmou a nutnou součást hospodaření. Svažitost pozemků a poměrně velký roční úhrn srážek, které čím dál častěji navíc přicházejí formou přívalových dešťů, vyžadují především ochranu před vodní erozí. Kromě povinného dodržování opatření týkajících se erozně ohrožených ploch provádíme ještě na vhodných místech výsadby mezí jako překážek v odtoku, velká pole rozdělujeme na dva i tři díly s odlišnými plodinami a používáme meziplodiny tak, aby minimum pozemků zůstalo přes zimu holých. Jedná se vlastně jen o ty pozdě sklízené, na kterých už by meziplodina vzhledem k termínu stejně nevyrostla.

Pěstování plodin

kořeny jetelotravOsevní postup je osmi- až devítihonný a začíná vždy tříletou jetelotrávou, takže její podíl činí přes 30%. Jetelotráva má blahodárný vliv na půdu i plodiny, které po ní následují: uvádí půdu na tři vegetační období do klidu, omezuje růst plevelů, mohutným prokořeněním zlepšuje půdní strukturu a dodává jí organické látky a v neposlední řadě obohacuje půdu o dusík, který jetel dokáže poutat ze vzduchu s pomocí hlízkových baktérií na svých kořenech.

Další sled není pevně daný, a není to ani naším cílem. Po jeteli následuje ozimá pšenice nebo špalda a pak se střídají ozimé a jarní plodiny. Největší zastoupení má tritikale, žito, oves, jarní ječmen, pohanka, případně některé z jarních pluchatých pšenic, jako dvouzrnka a jednozrnka. V menší míře pak na polích rostou luskoobilní směsky a lupina. Zkoušíme pěstovat i meziplodiny na osivo, např. hořčici, svazenku či lničku. Množství jednotlivých ploch a jejich variabilita nás vede k tomu, že základní kostru osevního postupu každoročně přizpůsobujeme aktuální situaci, hlavně stavu jednotlivých polí z hlediska zaplevelení a celkové potřebě krmiv. Tržní plodiny jsou z tohoto pohledu spíše v pozadí, i když jejich význam může do budoucna narůstat.

překopávač kompostuKe hnojení používáme vlastní organická hnojiva: hnůj, kejdu a kompost. Ke kompostování využíváme hlavně přebytečnou trávu z úklidu luk, odpadní senáž a část hnoje. Cílem je, aby se hnůj či kompost dostaly na každý pozemek dvakrát za osevní postup v dávce 25 t. Kejdu používáme převážně ke hnojení travních porostů, základnímu předseťovému hnojení orné půdy a k jarnímu přihnojování obilnin. Nakupuje se dolomitický vápenec, který vyrovnává kyselou půdní reakci a navíc obohacuje půdu hořčíkem. Dalšími přísadami jsou bentonit do kompostů a horninová moučka do kejdy.

Choroby, škůdce a plevele se snažíme držet v přiměřených mezích vhodným střídáním plodin, mechanickou regulací a podporou přirozené půdní úrodnosti a zdraví rostlin. Choroby a škůdci, snad kromě mandelinky, nejsou pro nás velkým problémem, ale některé plevele nás dokážou potrápit. V poslední době je to hlavně šťovík a na některých pozemcích pýr, z jednoletých pak třeba heřmánkovec. Zejména šťovík úspěšně odolává pokusům o mechanickou regulaci a dokáže se prosadit prakticky v jakékoli plodině. V rámci možností tedy přistupujeme i k ručnímu vypichování.

Louky

sečení lukVětšinu ploch v Bemagru však zaujímají louky a pastviny a i ty vyžadují péči, abychom mohli připravit dostatek kvalitní senáže a sena. Kromě již zmiňované kejdy, jednou až dvakrát ročně v dávce 10 – 15 t, používáme ke hnojení i kompost a produkční plochy pravidelně vápníme. Provádí se i přísevy prořídlých porostů, na něž si půjčujeme speciální secí stroj od sousedního ekologického zemědělce. Ve spolupráci s neziskovou organizací Juniperia pracujeme již od roku 2011 na projektu pokusné louky, kde jsou sledovány různé kombinace termínu seče a způsobu hnojení. Dílčí výsledky se ukazují již nyní, nicméně časem by snad pokusná louka mohla dát některé odpovědi na otázky vlivu jednotlivých opatření na výnos i skladbu porostů. Zkoumání těchto závislostí je časově i finančně poměrně náročné a nyní sami hledáme způsob, jak vložené úsilí co nejlépe zhodnotit.

Část ploch obhospodařujeme méně intenzivně a sklízíme většinou později na seno. Jsou to většinou ty sušší a druhově bohatší, pro které by intenzivnější péče a zejména hnojení znamenaly snížení biodiverzity. Mnoho bylin totiž při dodávání většího množství živin neobstojí v konkurenci s travami.

Mezi přírodní louky řadíme i 110 hektarů chřástalích luk, což jsou pozemky, na kterých hnízdí ohrožený pták chřástal polní. Aby mohl vyvést mladé, nesmí se tyto louky sekat dříve než 15. srpna a sklizená hmota se tedy nehodí ke krmení. Proto ji sušíme jako energetické seno nebo používáme jako surovinu pro kompost.

Zpracování

více než 100 let starý loupací stroj na pohankuV budoucnu bychom se rádi více věnovali i základnímu zpracování vypěstovaných obilovin, jako je kvalitní vyčištění zrna pro potravinářské využití, loupání pohanky a špaldy, případně i mletí mouky. Již dnes dokážeme vyloupat pohanku, pouze však v menším množství pro naše koncové odběratele. Loupací stroj je totiž přes 100 let starý, dřevěný a koupili jsme ho v roce 2013 na inzerát. Čeho se mu nedostává na výkonu, to vynahrazuje svým vzhledem a svou bytelností. Vždyť který z dnešních strojů se bude moci za 100 let pochlubit tím, že je stále ještě funkční?